LÁZNĚ LUHAČOVICE SLAVÍ 150. VÝROČÍ NAROZENÍ DUŠANA JURKOVIČE

V roce 2018 si veřejnost připomíná 150. výročí narození nejvýznamnějšího slovenského architekta Dušana Samuela Jurkoviče(nar. 23. srpna 1868 TuráLúka, nyní součást Myjavy – zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě).V Lázních Luhačovice se zachoval nejrozsáhlejší soubor jeho architektonických děl, která přispěla ke světové slávě těchto malebných lázní. Společnost Lázně Luhačovice, a.s. pečuje o odkaz Dušana Jurkoviče. V Luhačovicích spravuje ojedinělý soubor jeho zachovalých staveb, vystavěných během pouhých tří let ve stylu takzvané lidové secese. Všechny jsou kulturními památkami.
Nejen v Luhačovicích se hosté mohou seznámit s Jurkovičovými realizacemi. I okolí poskytuje možnost ocenit jeho tvorbu, ať už je to na Sv. Hostýně (Křížová cesta), v Rožnově pod Radhoštěm (rozhledna), na Pustevnách (Libušín, Maměnka), v Brně (Jurkovičova vila). Na slovenské straně hranic je to na bradle mohyla M. R. Štefánika a v Skalici Slovenský dům.

Dušana Samuela Jurkoviče řadíme mezi významné osobnosti evropské moderní architektury. V architektově životě sehrály důležitou roli luhačovické lázně a období budování moderních luhačovických lázní v prvních letech 20. století je s jeho jménem nerozlučně spojeno. Architekt Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) patří k významným osobnostem evropské architektury. Narodil se v TuréLúce u Myjavy a dětství strávil v atmosféře slovenského obrozeneckého hnutí v Brezové pod Bradlom. V evangelické rodině Jurkovičových i v širokém příbuzenstvu byl již v 19. století pěstován úzký vztah k české kultuře. Jurkovič studoval stavitelství na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a poté nastoupil do praxe.

V devadesátých letech působil ve Vsetíně u stavitele Michala Urbánka, poté se přestěhoval do Brna, kde se zapojil do českého kulturního a společenského života, kde v okruhu Klubu přátel umění vznikla myšlenka na vytvoření slovanského kulturního střediska v Luhačovicích. Na Moravě prožil Jurkovič více než 30 let svého života. Pro jeho další tvorbu byla rozhodující účast na přípravě Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895, kde zrealizoval valašskou osadu. V rámci příprav na výstavu se v terénu důkladně seznámil s lidovou architekturou a s tradičními konstrukčními postupy. Tyto znalosti využil poté při realizaci souboru romantických staveb slovanských útulků Pusteven na Radhošti.

Od počátku 20. století začal Jurkovič volněji nakládat s lidovými motivy i se secesním tvaroslovím, kterými se ve své tvorbě inspiroval, stejně jako evropskou modernou. Charakter svých staveb podtrhoval barevností. Z jeho dalších realizací jsou nejvýznamnější práce pro brněnský spolek Vesna, stavba letoviska na Rezku, vlastní vila v Brně – Žabovřeskách, kapličky Křížové cesty na Hostýně a další.

Na území Slovenska a Haliče je to Spolkový dům ve Skalici a urbanistické projekty a návrhy vojenských hřbitovů a památníků. Luhačovické působení na počátku století bylo pro něj důležitou životní etapou. V letech 1902 až 1907 zde postavil čtrnáct staveb, z nichž osm se dochovalo dodnes. V prvním roce působení v Luhačovicích se Dušan Jurkovič zhostil přestavby Janova (dnes Jurkovičova) domu a Chaloupky, poblíž postavil pavilon Mlékárny. Jestřabskýmlýn přestavěl na Vodoléčebné lázně s přilehlými Říčními a slunečními lázněmi. Během druhého roku vyrostly v lázních novostavby Jestřabí, Inhalatoria, Hudebního pavilonu, Lázeňské restaurace, přístavba verandy u Lázeňského hotelu a Hospodářský dvůr. K nim přibyly postupně soukromé stavby Vlastimila, Valaška a v roce 1906 Slovenská búda. Jurkovičova spolupráce s lázeňskou akciovou společností v letech 1902–1903 byla limitována nedostatkem finančních prostředků a časovým tlakem. Jurkovičovi se přesto podařilo vybudovat v Luhačovicích lázeňský komplex mimořádné kvality.

Zdroj: Blanka Petráková, Petr Všetečka, Věra Kučová

Bližší informace na www.lazneluhacovice.cz

 

Comments

No comments so far.

  • Leave a Reply
     
    Your gravatar
    Your Name