Slitiny oceli a typy

Ocel je slitina, jejíž obsah z velké části tvoří hlavně železo. K výrobě této slitiny dochází během metalurgického procesu. Díky tomuto procesu dojde k oddělení slitiny tvořené železem, uhlíkem, manganem, křemíkem, fosforem, sírou, mědí a dalšími prvky, od surového železa. Podmínkou je, že obsah uhlíku nesmí být větší než 1,5 %.

Výsledkem, který vznikne z metalurgického procesu, je nelegovaná ocel. Tento typ nožířské oceli se dobře zpracovává kováním, tažením nebo ohýbáním. Změny vlastností nelegované oceli lze docílit díky dalšímu zpracování, například legováním oceli (proces zkvalitnění), nebo kalením této slitiny. Kalením zpracovaná ocel se používá například pro výrobu plechů, drátu a hřebíků.

V dnešní době existuje přes 2500 druhů této slitiny. Tyto druhy se navzájem liší chemickým složením, fyzikálními a mechanickými vlastnostmi nebo jejich strukturou. Podle chemického složení je ocel rozdělena na tři typy, a to na ocel nelegovanou, nízkolegovanou a vysoce legovanou. Každá z těchto tří skupin má jinou procentní výši obsahu legujících prvků.

Dalším častým rozdělením této slitiny je podle oblasti, kde se ocel využívá. Kupříkladu konstrukční ocel má své uplatnění hlavně ve strojírenství. Ve stavebnictví se využívají hlavně nízkolegované oceli, a to konkrétně na betonářskou výztuž. Ocel k cementování je dalším druhem této slitiny, tento druh je typický svým nízkým obsahem uhlíku. Ocel pro elektrotechnické plechy má své uplatnění při výrobě jader transformátorů. Dalším typem této slitiny je například nástrojová ocel, ta slouží k výrobě vrtáků, zápichových nožů, fréz, a dalšího nářadí.

Ocel se využívá v mnoha oblastech, například jako konstrukce různých staveb – mostů, schodišť či lávek. Ocel nemusí mít uplatnění jen ve stavebnictví, ale třeba také může sloužit pro umělecké účely. V minulých letech se staly oblíbenými i ocelové šperky, především u těch, kteří jsou alergičtí na stříbro či zlato.