Koupě předzaložené akciové společnosti (ready made a.s.)
Zakladatelé a.s. (jakož i SE) musí, má-li být jejich společnost zapsána do obchodního rejstříku a tudíž vzniknout, prokázat při zapisování existenci majetku ve výši základního kapitálu. Tato povinnost se nazývá splacení základního kapitálu a může být splněna ve formě peněžní i nepeněžní (u a.s. s veřejnou nabídkou úpisu, tedy koupě budoucích akcií, je možná pouze forma peněžní). Základní kapitál u a.s. je zákonem stanoven na 2 mil. Kč, základní kapitál u SE pak na 120 000 Euro. Smyslem této povinnosti je limitovat minimální stav majetku společnosti, jako kapacity ručení v obchodních vztazích, do kterých vstupuje.
Proto je základní kapitál povinně uváděn ve veřejně přístupném úředním seznamu – v EU jde o obchodní rejstřík. Smyslem je podpora právní jistoty v obchodních i správních vztazích. Složení základního kapitálu předchází založení akciové společnosti formou zakladatelské smlouvy nebo listiny, sepsané notářem a povinně pak založené do sbírky listin obchodního rejstříku. Pro zápis akciové společnosti (či SE) do obchodního rejstříku postačí složit 30% zákonného limitu (do doby doplacení do úrovně 100% však společnost nemůže konat valnou hromadu, tedy např. měnit osoby v představenstvu či dozorčí radě). Základní kapitál může být složen formou peněžitou i nepeněžitou (zpravidla v podobě vložení nemovitosti nebo poskytnutím nějakých hmotně ocenitelných práv; pak je právní podmínkou jeho zápisu znalecký posudek o ceně, a popis vkladu je v obchodním rejstříku zveřejněn, takže se objeví na každém výpise).
Zcela jiná otázka je, co se stane s vloženým majetkem po vzniku společnosti. Společnost s ním může nakládat volně, neboť je jeho vlastníkem – lze si tedy představit i situaci, že celý majetek bude ještě v den zápisu společnosti (tedy jejího vzniku) například darován. Zcela na vůli statutárního orgánu společnosti také je, kde bude mít uloženy peněžní prostředky, pro účely základního kapitálu vložené. Mohou tedy být uloženy i v pokladně. Tato konstrukce pak je základem prodeje konfekčních obchodních společností, které nevyvíjejí žádnou činnost (tzv. “ready made“), nebo bianco společností (základní kapitál splácí administrátor). V případě koupě takové společnosti se tak nabyvatel vyhne povinnosti základní kapitál splácet – prostě si koupí akcie a formou rozhodnutí valné hromady obsadí statutární orgány svými důvěrníky. Pokud se současně nemění poměry zakotvené v zakladatelském dokumentu (např. název společnosti, obec sídla, rozšíření předmětu podnikání), nemusí být taková valná hromada ani notářsky zapsána.
Je-li základní kapitál uložen v pokladně, přebírá její zůstatek obvykle statutární orgán, takže zaplacení ceny akcií je tím obvykle kompenzováno. Proto se cena „ready made“ obchodní společnosti obvykle vyjadřuje pouze poplatkem za obstarání převodu a registračních změn. To je původ zdánlivého rozporu v nabídkách typu „akciová společnost s plně splaceným základním kapitálem 2 mil. Kč za 70 tis. Kč“.