Sektorové dohody s koncem projektu nekončí, jejich realizace pokračuje
Praha, 7. října 2015: V pražském hotelu GLOBUS se dnes uskutečnila třetí a poslední z řady závěrečných konferencí projektu „Sociální dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“, na níž byly představeny výsledky projektu v podobě zpracovaných a podepsaných sektorových dohod.
Sektorové dohody představují shodu všech aktérů trhu práce nad řešením existujících problémů, přičemž partnery dohod se stali jak sociální partneři, tak i jednotliví zaměstnavatelé a zástupci krajských samospráv a státní správy. Během roku a půl bylo připraveno a relevantními partnery podepsáno celkem osm sektorových dohod pro vybraná odvětví s celorepublikovým dosahem, třináct regionálních sektorových dohod pro všechny kraje České republiky mimo hl. město Prahu a jedna Národní dohoda, která se zaměřuje na systémová a efektivní řešení závažných problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů na národní úrovni.
Účastníky konference z řad představitelů a zástupců zaměstnavatelů, škol a vzdělávacích institucí, zaměstnavatelských svazů, odborových organizací, Úřadu práce ČR a Krajských úřadů přivítala zástupkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková. Ve svém úvodním slovu informovala, že trh práce a systém vzdělávání je jednou z hlavních priorit Svazu průmyslu a dopravy ČR, proto byl také iniciován tento projekt. „Sektorové dohody, jejichž funkčnost byla ověřena již v rámci realizace veřejné zakázky Národní soustava povolání II, jsou také významným příspěvkem k Roku průmyslu a technického vzdělávání, který Svaz průmyslu a dopravy ČR vyhlásil pro rok 2015,“ uvedla.
K uvítání se připojil také Michael Tauš z Českomoravské konfederace odborových svazů, která je partnerem projektu. Poděkoval všem zúčastněným za jejich snahy o změnu nepříznivé situace na trhu práce: „Jsem rád, když vidím, že sektorové dohody přispívají k vyrovnání disparit na trhu práce a věřím, že na jejich konci budou stát nejen spokojení zaměstnavatelé, ale také zaměstnanci.“
Výstupy projektu shrnula hlavní manažerka projektu Jarmila Modrá. Podrobněji pak představila Národní dohodu a její hlavní témata a opatření, která je potřeba realizovat k dosažení stanovených cílů. „Naší vizí při zpracování Národní dohody bylo přispět prostřednictvím navržených aktivit k zajištění dostatečného počtu lidí s potřebnou kvalifikací (tj. s relevantními kompetencemi, kvalitně připravených a v potřebných počtech a struktuře) na trhu práce,“ řekla. Národní dohoda je v tuto chvíli signována partnery za zástupce zaměstnavatelů i zaměstnanců a také za státní správu. Svůj podpis by měli v dohledné době připojit i ministryně práce a sociálních věcí, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a předseda Asociace krajů České republiky.
Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy ČR pak přednesl informace k tzv. celorepublikovým sektorovým dohodám, které byly připraveny pro odvětví chemie, energetiky, stavebnictví, zemědělství, cestovního ruchu, kybernetické bezpečnosti, textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a sociálních služeb. „Dohody vyjadřují shodu příslušných aktérů na způsobu řešení vybraných problémů a jejich vůli realizovat v této oblasti konkrétní opatření. K těm patří například změny legislativního prostředí, vytvoření podmínek rozvoje sektoru, nebo definice opatření vedoucích ke změně postoje státních orgánů, včetně dohody nad možnostmi jejich řešení v rámci fungování sektoru, apod.,“ doplnil.
Markéta Sirotková přiblížila třináct regionálních sektorových dohod, jejichž smyslem je především přispět ke snížení nepoměru poptávky a nabídky pracovní síly. „V každém kraji mimo hl. město Prahu byla vybrána odvětví, v nichž zaměstnavatele nejvíce pálí nedostatek technicky kvalifikovaných zaměstnanců. V dohodách se tak řeší např. chemický průmysl, elektrotechnika, zpracovatelský průmysl, ale také třeba černá řemesla nebo sklářství,“ dodala Markéta Sirotková.
Jan Kvarda ze Svazu chemického průmyslu ČR představil Sektorovou dohodu pro chemii se zaměřením na dorost pro chemický průmysl. Opatření obsažená v sektorové dohodě orientované do oblastí podpory odborného školství v oblasti chemie, propagace chemie na základních školách, popularizace chemie formou prvotního seznámení v předškolních třídách mateřských škol a oblasti „Chemie včera, dnes a zítra“, se projeví ve zvýšení stability a ekonomické prestiže chemie v jejím širokém působení v národním hospodářství „Budeme se snažit o to, aby sektorová dohoda nezapadla, a aby realizace stanovených opatření přinesla očekávaný dopad v podobě dostatku kvalifikovaných zaměstnanců v chemickém odvětví,“ řekl Jan Kvarda.
O Sektorové dohodě pro stavebnictví informoval Tomáš Majtner z Institutu vzdělávání Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR. Dohoda se soustředí na transpozici evropské směrnice EPBD II 2010/31/EU a téma implementace nových výrobků a technologií do celoživotního vzdělávání řídících, výkonných a kontrolních pracovníků ve stavebnictví – výstavba nízkoenergeticky náročných budov. „Problematika této směrnice je známa již delší dobu a je velmi komplexní, proto se stala základem naší sektorové dohody a její realizace by mohla být řešením komplikované situace v oblasti nízkoenergetických staveb,“ sdělil Tomáš Majtner.
Sektorová dohoda pro energetiku si dala za úkol implementaci nových technologií do vzdělávacího procesu (legislativa, programy, pedagogové, učební texty, systém kvalifikací). Cílem dohody je vyřešit nedostatek odborníků a specialistů pro stávající a nové technologie v oboru ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu. „Energetika je totiž strategickým oborem s vysokou náročností na kvalifikace pracovníků a je stále nenahraditelným tradičním odvětvím. Proto chceme přispět k zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných odborníků a specialistů především pro nově nastupující technologie v energetice,“ řekl Pavel Puff ze společnosti ČEZ, která je jedním z aktérů sektorové dohody.
Sektorovou dohodu pro zemědělství prezentovala Jaroslava Nekvasilová z Agrární komory České republiky. Jejím cílem je zlepšit uplatnitelnost absolventů zemědělských oborů. Zemědělství je v České republice významnou součástí národního hospodářství, dohoda pro tento obor se proto věnuje obsahu a organizaci odborné přípravy žáků zemědělských oborů v připravovaných Centrech odborného vzdělávání v zemědělství. „Úkolem, který je před námi, je zřídit v naší republice dvě plně vybavená zemědělská a dvě lesní centra pro kvalitní vzdělání pracovníků v zemědělství,“ doplnila Jaroslava Nekvasilová.
Sektorová dohoda pro textilní, oděvní, kožedělný a obuvnický průmysl si definovala jako problematickou oblast spolupráci podniků se středními odbornými školami při získávání studentů. Aktéři dohody se proto soustředí na uzavírání dohod mezi textilními a oděvními firmami, odbornými školami a kraji, v jejichž rámci by školy mohly pružně reagovat na poptávku firem po odborných zaměstnancích. Pavel Malčík z Textilního zkušebního ústavu a předseda Sektorové rady pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl doufá, že obecná popularizace techniky a technických oborů se zdůrazněním perspektivy pracovního uplatnění přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti firem podnikajících v tomto tradičním odvětví českého průmyslu. „Věřím, že se nám díky úzké spolupráci se všemi aktéry sektorové dohody podaří zlomit nezájem žáků o textilní obory,“ uvedl.
Po celou dobu trvání konference probíhala diskuse všech účastníků, kteří se na jejím konci shodli, že uzavřené sektorové dohody jsou skutečným nástrojem ke změně situace na trhu práce. Pomocí sektorových dohod bude docíleno stavu, kdy budou školy opouštět absolventi bez potřeby okamžitého doškolování a zaměstnavatelé získají tolik potřebné kvalifikované pracovníky.
Národní dohoda, sektorové dohody a regionální sektorové dohody vznikly v rámci projektu „Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů“ iniciovaného a realizovaného Svazem průmyslu a dopravy ČR a jeho partnerem Českomoravskou konfederací odborových svazů. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a zaštiťuje ho Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
0 Comments