Jako kluk jsem obdivoval vysoké komíny

Když jsem byl malé dítě, tak jsem měl strašně rád takové t vysoké komíny, které byly třeba u továren. Vždycky jsem je obdivoval a moc rád jsem se na ně díval. Prázdniny jsem trávil většinou u babičky a dědy. Můj dědeček měl takový zvláštní koníček. Věnoval se fotografování. Nefotil však lidi či krajinu. Jeho také zajímaly komíny. Moc rád je fotografoval. Jeho fotky jsou naprosto úžasné. Tento koníček jsem zdědil asi po něm.

I já jsem začal fotografovat komíny

Fotky mého dědy jsou pro mě velikou inspirací. Některé mám doma zarámované, protože se mi moc líbí. Když jsem chodil na střední školu, tak jsem si koupil svůj první fotoaparát. Našetřil jsem si na něj z letní brigády. S dědou jsem pak jezdil po celé republice a společně jsme komíny fotografovali. Já vím, je to takový zvláštní koníček. Fotografie těchto vysokých objektů mají své kouzlo. S dědou se snažíme vyhledávat různé staré opuštěné továrny. Nemáme rádi nějaké moderní objekty. Líbí se nám staré konstrukce, které jsou třeba i na půl rozbité. Jsem moc rád, že mám s dědou nějaký společný koníček. Moc rád s ním trávím volný čas. Pro nás oba jsou komíny velkou vášní. Pořád vymýšlíme, kam bychom mohli jet fotografovat. Navštívili jsme již spoustu zajímavých míst.