Technické památky plavení dřeva v jižních Čechách
Dřevo vždy bylo součástí našich životů. Většina lesů na našem území byla již v minulosti vytěžena a jen málo lesů zůstalo “původních“, např. Boubínský prales, který je oblíbeným výletním místem. V tomto článku si však představíme některé technické památky, které vznikly na podporu lesnictví. Pokud jste ubytovaní v Českých Budějovicích a už jste ochutnali tradiční českou kuchyni, naplánujte si výlet.
Jižní Čechy byly od pradávna proslulé těžbou dřeva díky bohatství lesů a minimem nerostných surovin, případně větším nákladům pro jejich získání. Dřevo se odtud přepravovalo na veliké vzdálenosti, např. do Prahy a Vídně. O vybudování infrastruktury pro snazší přepravu se zasloužili zejména Schwarzenbergové. To je původem česko-německý šlechtický rod, pocházející z franského města Seinheim v Bavorsku, kde jsou poprvé písemně doloženi roku 1172. Patřili k nejvýznamnějším šlechtickým rodům v Evropě a významně zasahovali do české i německé politiky. Na jihu Čech se angažují od převzetí Krumlovského vévodství v roce 1719, které po smrti Marie Arnoštky Eggenbergové připadlo jejímu synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu. Právě v době jeho vlády byl Český Krumlov zvolen za sídelní město a v za jeho syna Josefa I. Adama monumentálně přestavěn. V následujících staletích bylo vévodství zcela integrováno ve Schwarzenberské dominium.
Dřevo bylo výnosnou surovinou, potřebnou jako stavební materiál, topivo i k výrobě nábytku a nářadí. Zisky z prodeje se navíc zvýšili díky levnějšímu způsobu přepravy, plavení. Od 1. poloviny 18. století začíná masivní regulace říčních koryt na Vltavě, Malši a jiných řekách. Staví se jezy a rechle, dřevěné nebo kovové brlení na zachytávání volně splavených polen či svázaných vorů. Jedno z mála zachovalých dřevěných rechlí můžete vidět právě v Českém Krumlově, které pochází z roku 1798. Schwarzenbergům však nestačilo využít již existujících vodních toků a dobře si spočítali, že jim více zisků přinese budování umělých kanálů, které ušetří čas nebo vzdálenost potřebnou pro přepravu.
Nejvýznamnější technickou památkou Schwarzenberského panství se tak bezesporu stal Schwarzenberský plavební kanál (též Vídeňský kanál) vybudovaný v letech 1787-1789. Kanál spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy s rakouskou řekou Grosse Mühl a tak se po něm plavilo dříví až do Dunaje. Tento smělý projekt neměl ve své době obdoby. Jedná se o dílo inženýra Josefa Rosenauera dlouhé 44 km (51 km i s novou částí kanálu, dokončenou roku 1823). Součástí výstavby úseku mezi Jeleními Vrchy k Rosenauerově nádrži na úpatí Třístoličníku bylo vybudování unikátního tunelu pod vrchem Plešivce dlouhého cca 429 metrů. Pro zajištění dostatečného množství vody vznikl systém napojení 27 šumavských potoků, 3 vodních nádrží a Plešného jezera. Dříví se tak z Plechého dostalo do Vídně za pouhých osm dní. Na této části kanálu dnes občas probíhá ukázkové plavení dříví.
Stejný účel měl i Vchynicko-tetovský plavební kanál, další dílo inženýra Rosenauera vybudované v letech 1799-1800. Toto vodní dílo o celkové délce 13,6 km obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem a spojuje řečiště Vydry s říčku Křemelná. Vybudováním kanálu přestalo sloužit rechle nad Modravou, které je dnes také vyhledávanou technickou památkou. Dnes je kanál majetkem Západočeské energetiky a. s. Je to nádherný kout Šumavy, a není divu, že zaujal i Karla Klostermanna.
Z Českých Budějovic se do Českého Krumlova dostanete autem či autobusem, ale i na kole po pohodlné cyklostezce. Ta vede přes Kamenný Újezd, kde si můžete udělat odbočku do Plavu a navštívit zdejší kovové rechle. Kolem řeky je nádherná procházka vedoucí až do Doudleb. Doporučuji ubytovat se v Českém Krumlově a navštívit zde i další památky jako jsou Krumlovské rechle, Městské muzeum, Muzeum motorek a Muzeum Vltavínů. Odtud už je to na oba kanály kousek. Dalším tipem na ubytování v rámci jižních Čech, který pro Vás bude také nezapomenutelným zážitkem je Bizoní farma – samostatný statek v jehož blízkosti se nachází bizoní safari, kde se můžete projet divokou scenérií plnou bizonů.
0 Comments